Celá budova byla kompletně fotograficky zdokumentována, byly vytipovány a zdokumentovány hodnotné stavební prvky (především dochované okenní a dveřní výplně, ale také mříže, krby nebo historické toalety), analyzovány krovy. Zároveň začal archivní průzkum, který se zaměřil na získání písemných a obrazových pramenů z archivů nejen v České republice, ale také z Rakouského státního archivu ve Vídni. Podařilo se získat zajímavou kolekci historické plánové dokumentace z 2. poloviny 18. a 1. poloviny 19. století, která spolu s aktovým materiálem a rovněž s výsledky terénního průzkumu umožnila již nyní (přestože je dosud zpracována jen část bohatého materiálu) revidovat dosavadní názory na stavební vývoj janovického zámku.

Zatímco o východním křídle s věží jako o nejstarší části není pochyb, zdá se nyní, že západní křídlo existovalo ve hmotě přízemí od konce 16. nebo počátku 17. století samostatně jako zámecký pivovar, k němuž bylo v 60. letech 17. století přistavěno patro. Jako nejmladší, pravděpodobně z 2. poloviny 17. století, se jeví spojovací severní křídlo. V 60. letech 18. století bylo západní křídlo adaptováno pro bydlení majitele a pivovar byl vymístěn do samostatné budovy na východní straně areálu. Ve 2. polovině 19. století pak došlo k několika více či méně zásadním úpravám, například ke zřízení nové kaple.