Metodika oprav nosných konstrukcí památkově chráněných objektů

Edice Odborné a metodické publikace, svazek 107

Metodika oprav nosných konstrukcí památkově chráněných objektů

Zajištění statické funkce při zachování autenticity

Nosné konstrukce tvoří podstatnou část hmoty stavby a jsou významnou částí její památkové hodnoty. Kromě přenosu zatížení mají řadu dalších funkcí: vytvářejí a uzavírají objem stavby, podílejí se na jejím dispozičním řešení, téměř vždy mají i funkci architektonickou, estetickou a izolační – tyto funkce naplňují i jejich povrchy. Pro historické stavby je charakteristické těsné propojení a spolupůsobení všech konstrukcí a neoddělitelnost jejich funkcí. Proto je nutné každou historickou stavbu a její funkce posuzovat jako celek. Tím se historické stavby zásadně liší od staveb novodobých, které vznikly v době industriální výroby materiálů, prvků a konstrukcí. Podstatou industrializace je ekonomie výroby, navrhování a výstavby, důsledkem toho je stále větší specializace oborů a vymezování funkcí jednotlivých konstrukcí. Nosné konstrukce se stále více oddělují od povrchů a izolací, architektonický výraz vytvářejí někdy materiály, někdy samostatné dekorativní prvky, někdy volná prostorová tvorba architekta a jen vzácně statické řešení nosné konstrukce.  Nosné konstrukce novodobých staveb se od konstrukcí historických liší materiálem, technologií výroby prvků, způsobem stavění i statickou funkcí. Posuzování, projektování i realizace oprav historických staveb proto vyžaduje specializaci. Péče o stavební památky je komplexní činnost, která vyžaduje úzkou spolupráci specialistů mnoha oborů. Zatímco v péči o architekturu, historické omítky a povrchy, kámen, dřevo a další součásti, konstrukce a prvky památkových objektů došlo v posledních letech k výraznému pokroku, který se projevil odbornou diskusí, vydáváním publikací a metodik, nosným konstrukcím nebyla dosud věnována systematická pozornost.

Cílem Metodiky je zajištění toho, aby údržba, konzervace, oprava, obnova a stavební úpravy nosných konstrukcí památkově chráněné stavby byly navrženy a provedeny kvalifikovaně, jen v nezbytném rozsahu a způsobem, který nesníží její památkovou hodnotu. Na přípravu a zpracování dokumentace pro stavební zásahy do památkově chráněných objektů je proto nutné klást podstatně vyšší nároky, než je tomu u staveb ostatních. Metodika je určena pracovníkům památkové péče, zkušeným i začínajícím, projektantům, stavebním firmám, investorům a správcům památkových objektů i orgánům státní správy a samosprávy. Z principů uvedených v této metodice je účelné vycházet i při posuzování, opravách a stavebních úpravách historických objektů, které nejsou památkově chráněné.

V části II je doporučen osvědčený postup přípravy a realizace opravy nosných konstrukcí památkových staveb – rozsah a forma průzkumů, analýza příčin poruch, je doporučen způsob předkládání a schvalování návrhu každého stavebního zásahu. Je formulován vztah statického řešení k souvisejícím oborům (ochrana proti vlhkosti, technologie materiálů, napadení a ochrana dřeva, geologie, restaurování apod.).   

V části III je podána charakteristika a vlastnosti historických stavebních materiálů, funkce nosných konstrukcí historických budov, typické poruchy a jejich příčiny. Je uveden přehled nejdůležitějších tradičních i novodobých způsobů opravy a zesilování nosných konstrukcí. Jsou doporučeny postupy, které by měly být využívány při péči o památku.              

V části IV je charakterizována historická stavba jako celek, je doporučen způsob, postup a určení priorit řešení návrhu a realizace obnovy nosných konstrukcí.