Pamětní desky v Praze. 1. díl: Staré Město a Josefov (E-book)

E-BOOK, financováno z programu Podpora pro památky UNESCO.

Systematickému soupisu pamětních desek na území Prahy 1 se v minulosti věnovalo několik autorů, jako byli Antonín Novotný, Jiří Novotný, Kazimír Poštolka a Maxmilián Neutzler, přičemž tiskem vyšlo dílo pouze posledního z nich. V současné době se systematické fotodokumentaci pamětních desek věnuje Zdeněk Švitorka. Autoři tohoto soupisu vycházeli ze svých výsledků vědeckého úkolu Ministerstva kultury ČR, kdy byl během let 2003–2007 vytvořen soupis pamětních desek na celém území hl. m. Prahy, s výjimkou pamětních desek obětí válek a totalit. Kromě vlastního terénního výzkumu byly excerpovány údaje z Archivu hlavního města Prahy, Památníku národního písemnictví, Galerie hlavního města Prahy, Muzea hlavního města Prahy, Městské knihovny, Národní knihovny a dalších.

Pro soupis v právě vydané e-knize byla použitá stejná metodika, ale došlo ke zjednodušení rozčlenění jednotlivých pamětních desek do pěti typů podle předmětu a obsahu: osobnost; objekt (včetně podtypů donátorské, informativní, nadační, zakladatelské, stavitelské signatury); událost; povodňové, oběti válek a totalit (včetně podtypu prstě). Pamětní desky obětí a povodní, které nebyly zahrnuté do předešlého soupisu, byly nyní zohledněny, ovšem bez fotodokumentace, která se připravuje až pro verzi webové prezentace v roce 2010.

Pamětní desky, se kterými se hojně setkáváme v pražských ulicích, nejčastěji oslavují vynikající osobnosti nebo důležité dějinné události. V menší míře nás informují o historii významných budov, jejich renovacích, o význačných institucích, zároveň i o jejich zakladatelích a donátorech. V podobě pamětních desek se zpracovávaly i základní kameny. Někteří architekti a stavitelé zanechali svá jména na fasádách svých děl. Početná skupina pamětních desek označuje pietní místa obětí světových válek, holocaustu, totality a katastrof, převážně povodní. Jakési novodobé relikviáře představuje několik schrán na prsti z různých bojišť.

Tyto desky vytvořili mnohdy vynikající umělci z ušlechtilých materiálů, nejčastěji z mramoru či bronzu. Podle finančních možností iniciátora vznikaly desky i z běžnějšího druhu kamene a levnějších slitin kovů. Výjimečně se vyskytují i skleněné desky. Některé desky jsou na domech zasazeny do bohatých kamenných i štukových rámů a tvoří součást výzdoby objektu. Důležitou součástí pamětních desek je krásné písmo, literárně zpracované texty a citáty. Vzhledem k mezinárodnímu významu Prahy se texty objevují v nejrůznějších jazycích, v dřívějších stoletích převažovala latina, v Josefově hebrejština. Mnohdy jsou desky doplněny reliéfy, které mohou být i portrétní a někdy samozřejmě bystami. Pamětní desky na rozdíl od pomníků jsou velmi úzce spjaty s místem svého osazení.

Nejstarší výjimečně dochované pamětní desky pocházejí již z doby císaře Karla IV., jejich počet začal vzrůstat od dob renesance a baroka. Největší rozkvět zaznamenaly v 19. a 20. století. Zdá se, že nové tisíciletí bude v tomto trendu pokračovat.